Archeologické nálezy datují nejstarší osídlení území Kohoutovic do doby 20-25 tisíc let před naším letopočtem. Naleziště kamenných nástrojů v lokalitě Jírovcova však byly při stavbě sídliště nemilosrdně zničena.

První písemná zmínka o obci Kohoutovice je datována rokem 1210. Jedná se o falsum listiny, ve které král Přemysl Otakar I. potvrzuje Kohoutovice i jiné vesnice jako dar brněnského komořího Lva z Klobouk klášteru premonstrátů v Zábrdovicích. Z výčtu svědků na konci listiny však historici usuzují, že ke skutečnému darování došlo až kolem roku 1220. Z roku 1237 pak pochází pravá listina papeže Řehoře IX., která tuto skutečnost potvrzuje. Koncem 13. století přechází Kohoutovice do majetku kláštera dominikánek při kostele sv. Anny v Královské zahradě u Brna. V majetku kláštera svatoanenského zůstávají potom až do jeho zrušení v roce 1782.

Malá vesnička, na poměrně malém katastru (253 ha) se špatným spojením s Brnem i na opačné straně s Žebětínem, doznávala po dlouhá staletí jen malých změn. Domů podle prvních zpráv před třicetiletou válkou měla 16 a stejně tak v roce 1673. Byly to domy v dnes neexistující dolní části Bašného ulice. Počet domů se jen pozvolna zvyšoval až do roku 1884, kdy měla obec 64 domů. Obyvatelé se zabývali zemědělstvím a v zimě pracemi v okolních panských lesích. V roce 1771 si 16 čtvrtláníků zakoupilo grunty od panství sv. Anny a měli potom právo s nimi volně nakládat. Změny ovšem schvalovala vrchnost. Tyto grunty však majitelé nesměli dělit mezi své potomky. Ostatní obyvatelé, pokud se usazovali v pozvolna se rozšiřující obci, nacházeli obživu u místních držitelů gruntů, pracemi v panských lesích a hlavně příležitostnými pracemi v královském městě Brně. Obě tyto vrstvy byly zatěžovány robotou, placením zemských daní, platy vrchnostenskými, odváděním naturálních dávek vrchnosti a odváděním desátku bystrckému faráři.

Po zrušení kláštera sv. Anny přešly Kohoutovice pod správu náboženského fondu spolu s Blažovicemi, kde byl jejich vrchnostenský úřad. V roce 1784 došlo v obci ke zrušení roboty a její přeměně na finanční úhradu. Tento statek se spolu s Kohoutovicemi dostává později dědictvím do majetku hrabat Mitrovských. V roce 1824 je kupuje hrabě Dietrichstein spolu s Blažovicemi a připojuje je ke svému statku v Sokolnicích. Z jejich vrchnostenského područí se po zrušení poddanství v roce 1849 obec vyvázala. Všechna dosavadní břemena byla propočítána a částečně vrchnosti uhrazena obcí a částečnou úhradu provedl stát. Obec však dostává jako chudá na základě zákona z r. 1849 společnou obecní správu se Žebětínem. V obci jsou zvoleni zástupci do obecního výboru v Žebětíně a provádí určitou místní samosprávu, v níž je představeným obce radní. Starostu mají však v Žebětíně a vykonává dohled nad jejich činností. Až teprve v roce 1867 se obecní správa v Kohoutovicích osamostatňuje a má již starostu svého.

Kolem roku 1861 byla v obci postavena první školní budova, a to v místě pod dnešním obecním úřadem. Tato škola sloužila až do roku 1886, kdy byla zásluhou nadučitele Fr. Bašného a tehdejšího starosty Fr. Slámy vystavěna škola nová s bytem pro učitele (dnes ÚMČ). Velkým přínosem pro obec byla nová silnice z Brna do Žebětína, postavená v letech 1892-93, nahrazující starou vozovou cestu, která byla obzvláště za nepříznivého počasí špatně sjízdná. Obec se začala potom rychleji rozrůstat. Z původní čistě zemědělské osady se stávají Kohoutovice domovskou obcí lidí námezdně pracujících v blízkém Brně. Některé selské grunty, které nesměly být do roku 1848 děleny, se dědictvím rozpadají na menší a část pozemků je pak připojena ke zbylým statkům. Počet domů se zvyšuje novou výstavbou anebo rozdělením až na 111 v roce 1910. Tento příznivý vývoj byl zastaven vypuknutím světové války v roce 1914. Na bojištích v této válce zahynulo 24 kohoutovických občanů.

Na počátku minulého století byla v obci postavena kaple Svaté rodiny. Přípravy a sbírky na stavbu trvaly několik desítiletí. Se stavbou se začalo v roce 1903 a vysvěcena byla v roce 1908. Do věže této kaple byl přemístěn zvon, který byl původně na střeše staré školy a pak na dřevěné konstrukci před starou školou. Tento zvon byl za války zabrán na výrobu zbraní a v roce 1919 byl pořízen zvon nový.

V roce 1919 byly Kohoutovice spolu s několika jinými obcemi připojeny k “Velkému Brnu”. Obci zůstal pro místní samosprávu obecní výbor, byla však svým finančním rozpočtem závislá na nadřízeném obecním výboru “Velkého Brna”. V roce 1925 byla obec elektrifikována.

V letech dvacátých a třicátých se již vyskytují v obecních protokolech záznamy o vysílání delegací s žádostmi o zřízení vodovodu a zavedení autobusové dopravy, jež byly bezvýsledné. V těchto letech proběhla doposud největší výstavba v obci. Počet domů v roce 1930 činil 209. V roce 1938 byla k budově školy přistavěna nová jednoposchoďová budova. Tím dostaly Kohoutovice třítřídní školu a budova, která sloužila dosud, byla zcela uvolněna pro školu mateřskou a tělocvičnu. Okupace se dotkla obce stejně těžce jako většiny jiných ve státě. Řada občanů byla vězněna a tři z nich také zahynuli. Mnoho lidí bylo nahnáno na práci do Německa. Několik mladých občanů zahynulo na konci války při bombardování města Brna.

Radostně proto uvítali občané dne 26. dubna 1945 své osvoboditele. Průběh osvobozovacích bojů se obce příliš nedotkl. Němci pro nevýhodné postavení obec vyklidili bez boje. Přesto však bylo mnoho domů poškozených a dva vyhořely úplně. Ihned po osvobození byl v obci ustaven Revoluční národní výbor, který fungoval až do 1. 1. 1947, kdy převzala správu obce Obvodní rada Brno II, v roce 1950 Obvodní rada Brno V a od roku 1954 Obvodní národní výbor Brno I. V obci pak zůstala pro částečné vyřizování obecních záležitostí místní lidospráva, přejmenovaná později na Občanský výbor. V roce 1958 bylo v obci založeno Jednotné zemědělské družstvo, do kterého se zapojilo osm v té době hospodařících rolníků. V letech 1956 až 1960 občané v obci brigádnicky provedli některé úpravy, které změnily vzhled obce. V některých ulicích byla provedena kanalizace, upravena silnice a chodníky na Bašného ulici a zřízen místní vodovod pro Návrší Svobody. Ke zlepšení vzhledu obce přispěla také přestavba silnice procházející obcí, která tehdy tvořila část závodní tratě Velké ceny Československa.

V roce 1970 oslavila obec 750 let svého trvání. V rámci těchto oslav byla kromě tradičních Martinských hodů uspořádána výstavka “Kohoutovice v minulosti, současnosti a budoucnosti”.

V témže roce začala výstavba sídliště, které mělo zcela změnit život i vzhled původní vesnice. Podle projektu Františka Kočího byl okolo původní obce vystaven prstenec panelových domů pro více jak 10 tisíc nových obyvatel a 300 rodinných domků. Od roku 1976 jezdí do Kohoutovic trolejbusy po nové okružní komunikaci. Provoz záhy zahájily obě nové základní školy, mateřské školy, obchody i zdravotní středisko. Nejradikálnější zásah však Kohoutovice zažily v roce 1981, kdy bylo vybouráno historické jádro obce. Původní hospodářská stavení musela uvolnit místo dalším panelovým domům. Po revoluci se začalo uvažovat o regeneraci panelového sídliště a během dalších 15 let byly domy zatepleny, opraveny a některé též nadstaveny. Ponuré šedé sídliště se tak podařilo alespoň částečně oživit.

Celou regeneraci sídliště se podařilo korunovat postavením moderního aquaparku, který byl dokončen v roce 2010, kdy Kohoutovice oslavily 800 let od své první písemné zmínky. Nebývalé tradiční hody a spousta doprovodného programu přispěly k oslavám tohoto velkého jubilea.