1926-kohoutoviceV roce 1900 měly Kohoutovice 588 obyvatel žijících v 81 staveních. Do obce vedla z Brna nová štětová silnice, která pokračovala až do Žebětína. Starostou obce byl František Sláma. František Beránek, obecní sluha, zajišťoval zvonění, bubnování, pracoval jako ponocný, hajný a hutař (polní hlídač). Školu navštěvovalo 89 žáků, které vyučoval jediný učitel František Bašný, který opakovaně na školní radě poukazoval, že děti často v doprovodu rodičů chodí k muzikám a že děti kouří. Dva otcové byli dokonce potrestáni dvoudenním vězením pro špatnou školní docházku svých dětí, které místo do školy posílali na pole.

1920-skolaObecní dluh ze stavby školy z roku 1886 stále přesahoval 5 tisíc zlatých. Škola jednotřídka však nevyhovovala a kromě umoření dluhu tak obec sháněla peníze na nutnou přístavbu školy. Na školu tak kromě občanů přispíval například i žebětínský farář Mořic Maršík. Škola byla na dvoutřídní rozšířena v roce 1902 a prvním podučitelem byl ustanoven Ervín Klimecký. Ruční ženské práce vyučovala slečna Marie Plšková.

1902-navrh_kaple1902-navrh_kaple2Kromě rozšíření školy byla však snem zdejších obyvatel stavba kaple. Na její stavbu se vybíralo od r. 1887 a na vkladní knížce bylo kolem 1000 zlatých (2000 korun rakouských) z čehož byla část použita na přístavbu školy. Starosta obce předložil plány a rozpočet a o povolení stavby oficiálně požádal. Brněnský děkan však tak malou kapli nechtěl povolit, jelikož se domníval, že nebude v budoucnu stačit. Pro nedostatek financí však bylo přistoupeno ke stavbě kaple podle původního plánu stavitele Tomáše Němečka ze Žabovřesk, který vypracoval tři varianty. Jakmile byla nashromážděna přibližně polovina z celkové částky 7000 korun, byla počátkem listopadu 1903 stavba kaple zahájena a do roka v hrubé stavbě vystavěna. Dokončení stavby se však pro neustálý nedostatek peněz zdržovalo a jen zásluhou svobodné domkařky Marie Veselé z č. 1, která na stavbu věnovala 2000 korun, mohla být kaple roku 1907 dokončena a vybavena. 4. října 1908 byla kaple vysvěcena farářem Mořicem Maršíkem, který současně vysvětil i dřevěný kříž postavený rolníkem a tesařem Matějem Gabrielem vlevo od vchodu kaple.

V měsíci dubnu roku 1912 proběhly v obci volby do obecního výboru. V květnu byl starostou zvolen Jan Daler. Kohoutovice měly 780 obyvatel ve 128 staveních. Pouze 20 občanů bylo negramotných. K německé národnosti se nehlásil nikdo.

1926-pohledKdyž se na konci června 1914, po události v Sarajevě, začalo schylovat k válce, dostala obec za úkol obstarat si zásoby potravin na 6 měsíců a nikdo nepředpokládal, že by válka trvala déle. Sám starosta Jan Daler narukoval, aby bránil mocnářství. Průběh války obec pečlivě sledovala a každé dílčí vítězství zpočátku oslavovala. Útrapy války však brzy pocítil každý. Roku 1916 byl zrekvírován zvon z kaple a školní děti byly v letních měsících častokrát povolávány k pomoci na polích. Proběhlo mnoho sbírek a odvodů potravin i oblečení. V zimě roku 1917 se dva měsíce v Kohoutovicích vůbec nevyučovalo, protože škola neměla uhlí a nebylo ho ani možno nikde koupit. Letní obrovské sucho zase významně ovlivnilo úrodu a to málo, co se urodilo, bylo ihned zrekvírováno. Občané též museli odevzdat hospodářská zvířata a ceny potravin v obchodech překročily možnosti běžných lidí. Obyvatelstvo těžce strádalo a každý se těšil na konec války, ať už bude jakýkoliv.

Konec války a zřízení samostatného československého státu oslavila celá kohoutovská obec ve škole v neděli 10. listopadu 1918. Třída byla nazdobena obrazy Masaryka a Wilsona. Oslavy řídil sám starosta Jan Daler, který se 1. září vrátil z válečné vřavy, kde padlo 24 našich občanů. Mnoho se řečnilo, zpívalo a vyprávělo. Žáci recitovali básně a po zapění nové hymny „Kde domov můj“ se lid přesunul do kaple, kde bylo zpíváno „Te Deum“ a sloužena mše za pomoc a Boží ochranu československého státu.

29. prosince 1918 obecní výbor jednohlasně rozhodl o sloučení Kohoutovic s Velkým Brnem. Jako podnímku však stanovil zavedení elektrického proudu a telefonního spojení do obce. Zákonem ze dne 16. 4. 1919 Velké Brno skutečně vzniklo a prvním zástupcem starosty Velkého Brna byl zvolen Václav Plšek. Telefonní spojení s Brnem však bylo zřízeno v místním hostinci až na jaře r. 1922. Téhož roku byl 5. července na stráni (blízko dnešního domu Jírovcova 19) odhalen pomník zdejším 24 padlým vojínům ve světové válce. Pomník však byl proveden nekvalitně a po 18 letech se rozpadl. Pamětní deska je dnes u vstupu na úřad MČ. Elektrifikace a veřejné osvětlení bylo dokončeno až v roce 1925. Díky elektřině se poté v obci rozmohl čilý stavební ruch.

Nový zvon do kaple o váze 58 kg byl pořízen před Vánoci r. 1919. Zvonil na něj nejprve obecní strážník, ovšem lidé při zvonění kradli na polích a tak zvoníka vybral kostelní výbor. V roce 1921 se v Kohoutovicích rozšířila Církev československá a její členové si dělali nárok na místní kapli Svaté rodiny. Výsledkem zesměšňující tahanice byla několik dní zamčená kaple a umlklý zvon.

 

Ze zápisů obecního výboru a z obecních knih čerpal Martin Kyselák

foto 1: 1920 – škola na Bašného ulici, dnes boční vchod ÚMČ
foto 2: 1902 – jeden ze tří návrhů kaple stavitele Tomáše Němečka
foto 3: 1902 – jeden ze tří návrhů kaple stavitele Tomáše Němečka
foto 4: 1922 – Pozdrav z Kohoutovic, celkový pohled
foto 5: 1922 – pomník padlým vojákům 1. sv. války
foto 6: 1920
foto 7: 1926
foto 8: zápis z kroniky