Jednu z nejstarších dochovaných zmínek o taneční zábavě obsahuje obecní protokol č. 27 z roku 1886: „Představenstvo obce Kohoutovské udělylo povolení na ústní žádost chase Kohoutovské tanečný zábavu v Hostinci Ludmily Parové na den 16. května 1886 od 4 hodin odpoledne až do dvouch hodin do rána…“. Z obecních protokolů lze usoudit, že plesy, hody, dožínky nebo zábavy se v obci konaly i vícekrát v měsíci.

První dochované fotografie jsou z dožínek v roce 1919. Hodů bývalo vícero – Svatodušní zpravidla v květnu, Babské, Svatováclavské a Dožínky v září a Martinské v listopadu. Plesy, merendy a Ostatky pak nejčastěji v lednu či únoru. Hody většinou pořádala různá politická uskupení, avšak v roce 1945 byla radost z osvobození tak veliká, že všichni lidé z obce chtěli jen tančit a radovat se. Tehdy se konaly slavné společné dožínky všech politických stran.

Dochované fotografie i starousedlíci potvrzují, že hody bývaly neodmyslitelnou součástí života obce až do r. 1976, kdy se schylovalo k likvidaci nejstaršího jádra obce. V roce 1981 bylo dílo zkázy vykonáno. Asanace Bašného ulice od kaple dolů včetně kulturního domu bez náhrady způsobila, že ještě následujících 10 let se obec z tak necitlivého zásahu vzpamatovávala.

Přes všechny překážky se však lidové tradice udržely až dodnes. Kohoutovská chasa naštěstí stále žije a „představenstvo obce Kohoutovské“ musí i v 21. století na svých zasedáních povolovat taneční zábavy Mladých hodů konaných v měsíci červnu a Babských hodů v září. Zajímavé je, že počet návštěvníků hodů se během století prakticky nezměnil, přestože počet obyvatel obce je více než desetinásobný. Kohoutovský lidový kroj je ve srovnání s jinými poměrně skromný, což svedčí o chudých poměrech v obci. Ochota lidí je však dodnes veliká, péče o kroje a starosti s přípravou máje a vším kolem hodů jsou toho svědkem.

 

Podle vyprávění starousedlíků, obecních kronik a zápisů výboru obce sestavil Martin Kyselák