Podle soupisu hospodářského zvířectva z roku 1840 bylo v obci 5 koní, 1 býk, 46 krav, 4 ks mladého hovězího dobytka, 8 koz a 50 ks vepřového dobytka. Plemena byla vlastní nebo z Uher a Haliče (vepřové). Obyvatel tu tehdy žilo 231.

Pro rození mláďat domácích zvířat je z mnoha důvodů nejvhodnějším obdobím přelom května a června. Doba březosti u skotu trvá, podobně jako u člověka, 10 lunárních měsíců, a aby se telata rodila v tomto období hojnosti, je býka nutné připustit právě v měsíci srpnu.

Zima byla dříve naopak obdobím nedostatku, a tak logicky většinu samčího potomstva bylo nutno porazit, aby zbytečně neujídalo potravu, která musela pro zvířata i lidi vydržet až do první jarní sklizně. Uživit plodného býka v plné kondici nebylo jednoduché a zimu díky tomu obvykle přežil pouze ten nejlepší býk.

Z býka neplynul žádný přímý užitek (pouze jako tažné zvíře), a přitom byla spotřeba krmiva nemalá – pokud by se neudržel ve formě, byla by snaha marná. V menších obcích, jako byly Kohoutovice, býval jediný „obecní býk“, na němž záleželo, kolik potomstva budou mít veškeré krávy v obci. Pokud hospodář vybral býka sice krásného, ale neplodného, následovala katastrofa. Žádná telata, žádné mléko, spousta nadarmo spotřebovaného krmiva. Jediné řešení bylo rychle vypůjčit býka ze sousední obce, což vzhledem k problematickému chovu nebyla levná záležitost. V takovém případě se však telata od zapůjčeného býka narodila v pozdějším, méně příznivém období, což znamenalo další hospodářské komplikace.

Připouštění býka tak dříve byla významná událost srovnatelná se žněmi. Oboje znamenalo dobrý nebo špatný rok.

I v Kohoutovicích byl obecní býk. Jeho majitelem byla sice obec, ovšem sedláci se pravidelně střídali v péči o něj. Ti jej z obecních peněz živili a směli s býkem pracovat na polích, aby neztratil kondici. Za připouštění býka vybírala obec poplatky, aby mohla po čase koupit býka nového a starého prodat. Záznamy o připouštění býka a evidence poplatků byly pečlivě vedeny v zápisech ze sezení obecního výboru. Například během roku 1916 byl býk připuštěn celkem 26 krát u 15 hospodářů.

 

Z AMB A17 i.č.1-3 čerpal Martin Kyselák