Až do roku 1771 patřily všechny selské usedlosti i veškerá půda vrchnosti a ta mohla poddané kdykoliv ze svého majetku vyhnat. Vlivem tohoto nejistého života poddaní o usedlosti málo dbali a ve správcovství gruntů docházelo často ke změnám, protože poddaní nemohli dostát ukládaným robotám a platům. V Kohoutovicích bylo po třicetileté válce 16 domů obydlených (2 dvouláníci, 11 láníků a 3 chalupníci), celkem asi 100 obyvatel. Po sto letech však nezůstal žádný v původních rukách. Na četných panstvích došlo koncem 17. století k novému rozdělení pozemků, „aby mezi poddanými byla rovnost učiněna“.

Nejinak tomu bylo v Kohoutovicích. Dne 8. ledna 1771 došlo k novému rozdělení pozemků opět mezi 16 držitelů gruntů. Každý dostal 15 měřic polí (3 hektary), 3/4 měřice zahrady (ve 26 kusech) a 4 měřice vinic. S každým z nich byla sepsána kupní smlouva.

Skutečnými majiteli se za dvacet rýnských zlatých stali Jiřík Čahan, Josef Dvořáček, Jiřík Vostřížek, Ondřej Veselý, Dominik Černý, Kašpar Veselý, Antonín Žáček, František Balák, Matěj Beránek, Jiřík Veleba, Barbora Kubíčková-vdova, Vavřinec Nesejt, Jan Boháček, Jan Beránek, Matouš Krejčí a Šebestián Beránek.

Noví majitelé směli se svým gruntem nakládat jako se svým vlastnictvím, mohli jej nejen odporučit svým dědicům a dětem, ale také prodat jinému (se souhlasem vrchnosti). Držitel gruntu pouze nesměl dělit grunt na menší díly, ale musel být zděděn či prodán jen jako celek. Tak se stalo, že grunty v Kohoutovicích zůstaly zachovány prakticky v původní podobě až do r. 1900.

Z této doby pochází i kohoutovická obecní pečeť. Je na ní nápis „Sigilum in Ckootomitz“, znakem je hrozen vína, kosíř (vinařský nůž) a tři hvězdy.

 

Podle pozemkové knihy AMB 7578 připravil Martin Kyselák

foto 1: 1900 – kohoutovická obecní pečeť

no images were found