hroty_ostepuVysoká poloha, větrné podmínky, neúrodná půda a nedostatek vody bránily po celá tisíciletí trvalejšímu osídlení území Kohoutovic. Přesto se tu usídlili pravěcí lovci zvěře ze starší doby kamenné, tzv. paleolitu. Ti potřebovali především široký rozhled po okolí, po stádech lovné zvěře. Za svůj domov si zvolili nejužší místo táhlého návrší Kohoutovic v prostoru dnešních ulic Axmanova a Jírovcova. Ráz krajiny byl tehdy zřejmě stepní, a proto tito lovci měli velmi dobrý rozhled po stádech zvěře přímo ze svého sídliště do údolí Bosonoh a Popůvek a z blízkého Kamenného vrchu i do rozsáhlé brněnské kotliny. Vidět bylo i do severního okolí Brna a z nejvyššího bodu návrší též k dnešnímu Bystrci a Žebětínu.

Pozůstatky sídliště těchto lovců byly objeveny roku 1942 a jsou uloženy v Moravském zemském muzeu v pavilonu Anthropos. Hlavní nálezová vrstva však byla bohužel při stavbě dnešního sídliště stržena buldozerem do strže v lese a tím neodvratně zničena. Člověk té doby znal pro výrobu svých nástrojů a potřeb pouze kámen, kost, dřevo a kůži ulovených zvířat. Stáří kohoutovické paleontologické stanice je podle nálezů odhadováno do rozmezí 20-25 tisíc let. Nalezeny byly funkční kamenné nástroje, rydla, škrabadla, čepele, vrtáčky a hroty do lovných zbraní, unikátní srdcovitý hrot oštěpu ze šedě patinovaného rohovce. Zvláštní typ rydel z našeho naleziště dostal dokonce v odborné archeologické literatuře název “rydlo typu Kohoutovice”. Nalezeny byly rohovce, severský pazourek a místní surovina – těžko opracovatelný mléčný křemen.

Pračlověk lovec se usadil též v blízkosti kopce Ostrá (u dnešní MŠ Libušina třída 15). Hlavní plocha tohoto sídliště je však patrně dosud skryta přilehlým lesem a na své objevení stále čeká. Z drobných nálezů se však usuzuje, že toto sídliště bylo ještě mnohem starší, větší a pro obyvatele příznivější díky dostupnosti Kohoutovického potoka a snad i pramene dnešní studánky Blaženky.

rydla_a_skrabadlaPrvní zemědělci přišli do Kohoutovic asi před 5 tisíci lety a usadili se v prostoru dnešní ZŠ Chalabalova. Člověka sem přilákala menší plocha úrodné sprašové půdy. Nalezena zde byla především kamenná hlazená sekyra, nepatinované kamenné čepele a další materiál. Pračlověk zemědělec se též usadil na území dnešní ulice Jírovcova, kde se na poslední chvíli z rypadla bagru podařilo zachránit keramiku z mladší doby kamenné a řadu nepatinovaných kamenných čepelí a škrabadel. Některé z nich dokonce mají takzvaný “srpový lesk” vznikající dlouhodobým hlazením kamene při žatvě obilí. Obě zemědělská naleziště patrně patří do mladší doby kamenné, kdy v důsledku přelidnění se pravěcí zemědělci přesouvali i do vyšších poloh na méně úrodné půdy.

 

Ve spolupráci s doc. Karlem Valochem připravil Martin Kyselák.

 

foto 1: hroty oštěpů pravěkého lovce, nalezeno v lokalitě Rovinky (dnes ul. Axmanova)
foto 2: rydla a škrabadla, nalezeno v lokalitě Rovinky (dnes ul. Axmanova)