Klára LiptákováTým ministra financí Kalouska plánoval zavést spotřební daň na tichá vína, aby vyrovnal dlouhodobé nesrovnalosti v daňovém systému. Na rozdíl od piva a jiných lihovin se totiž daň z vína dosud nevybírala. Podle všeho by měla být daň zhruba deset korun na litr vína. Je nutné ještě ke všemu přičíst cenu administrativy, která by byla spojená s novou daní, ta by podle všeho činila dalších šest korun za litr. Jenomže výrobu vína nelze srovnávat s ostatními lihovinami. Vinaři jsou velmi svázaní s pěstitelstvím – s vinicemi. Nejprve musí koupit pozemek, vysadit vinici, obdělávat ji a až za deset, patnáct let se jim investice vrátí. Zavést spotřební daň z vína může způsobit i likvidaci vinic, do kterých se v posledních letech investovaly nemalé částky. 

Podle odborníků by to přispělo k dovozu levných vín z pohraničí a přesunu části turistického ruchu z jižní Moravy do Rakouska. Navíc v Jihomoravském kraji žije 1900 vinohradníků, tisíc vinařů a další lidé jsou na vinařství navázáni například v gastronomickém sektoru nebo v turistice. Ve vinařství přitom nejde jen o konzumaci alkoholu, ale i o vinařské stezky, které křižují jižní Moravu. Všichni tito lidé by přišli o zdroj své obživy a v krajích jako je Hodonínsko, Břeclavsko, Znojemsko se jen velmi špatně hledá práce. Je potřeba si uvědomit i další signály, které jdou od ekonomických odborníků – čím vyšší sazba by byla, tím více by se přesunul obchodu s vínem do oblasti šedé ekonomiky. To by samozřejmě znamenalo také nižší odvody DPH a stát by na navrhovaném zdanění nevydělal prakticky nic. Daň z vína přitom nikde v zemích s domácí produkcí neexistuje s výjimkou Francie. Tam se však odvody dostávají do speciálního vinařského fondu, který zase slouží pro rozvoj odvětví včetně podpory exportu. Podle vinařů činí spotřeba vína v ČR necelých 200 miliónů litrů ročně. Stát tak mohl počítat s výběrem asi dvou miliard korun.
Po vypuštěném balónku v podobě návrhu na zdanění vína se po ohlášení kandidatury Karla Schwarzenberga na prezidenta od tohoto nápadu zatím upustilo. Vinařům to však určitě nedodalo jistotu a důvěru ve stabilní podnikatelské prostředí. Je na pováženou, pokud ministr financí návrhy, které mají za následek významné změny pro celé regiony, vypouští stejně zlehka, jako je zanedlouho jeho vlastní reprezentace bere zpět. Naše ekonomika teď nejmíň ze všeho potřebuje spoustu slepých pokusů a omylů. Pokud nechceme věřit nekompetentnosti výše zmíněných aktérů, nabízí se interpretace, jestli nešlo o marketingový trik spojený s kandidaturou K. Schwarzenberga – „ochránce moravských vín“.

Ing. Klára Liptáková
místopředsedkyně KDU-ČSL