Přesně sto padesát ředitelů jihomoravských školských zařízení bude do konce letošního školního roku muset obhájit své posty. Může za to nová legislativa, ovšem podle náměstka hejtmana Stanislava Juránka se zkušení a kvalitní ředitelé konkurzů nemusejí obávat. Na druhou stranu je podle něj správné, že šanci dostanou i kandidáti s novými nápady.

* Pane Juránku, můžete vysvětlit, proč se tito ředitelé budou muset nově ucházet v konkurzech o své posty?

Prvním lednem 2012 nabyla účinnosti novela školského zákona, která zavádí pravidlo jmenování ředitelů do pracovního poměru na dobu určitou 6 let. Novela zároveň řeší v přechodných ustanoveních postavení ředitelů, kteří byli jmenováni podle znění školského zákona účinného do 31.12.2011. Ředitelům škol a školských zařízení, kteří byli ve své funkci nepřetržitě déle než 6 let, končí podle tohoto nového ustanovení výkon funkce dnem 31. července 2012. V Jihomoravském kraji se to týká ředitelů 150 školských zařízení – 55 středních škol, 35 škol samostatně zřízených pro děti a žáky se zdravotním postižením a dětských domovů, 33 základních uměleckých škol, 18 středisek volného času, dále 4 pedagogicko psychologických poraden, 3 středisek služeb školám a 2 domovů mládeže.

* Není to tedy tak, že by tito ředitelé udělali nějakou chybu.

Rozhodně ne, důvodem je pouze změna legislativy. Výklad ministerstva školství sice připouští „automatické“ pokračování ředitelů na jejich pracovních místech s tím, že jim jen bude pracovní poměr na dobu neurčitou změněn na pracovní poměr na dobu určitou s šestiletým funkčním obdobím. Rada Jihomoravského kraje ale rozhodla o vypsání konkurzních řízení na všechna pracovní místa ředitelů. Bylo by totiž velmi složité nastavit objektivní kritéria případného výběru jen některých míst ředitelů škol, na která by měla být vypsána konkurzní řízení. Kvůli nejasnosti výkladu zákona jsem podal v Senátu návrh, který by tuto „vadu“ odstranil. V Senátu návrh prošel, ale Poslanecká sněmovna jej zamítla.

* Jaký byl vlastně dosavadní stav legislativy – kdo doposud jmenoval ředitele a jak dlouho mohli být ve funkci?

V tom, kdo ředitele škol a školských zařízení zřizovaných krajem jmenuje, se nic nezměnilo. Jmenuje je Rada Jihomoravského kraje. Podle původní právní úpravy byl ředitel jmenován na dobu neurčitou a odvolán mohl být pouze za podmínek přesně stanovených v zákoně – volnou citací zákona, při neplnění nebo závažném porušení právních povinností zjištěném např. Českou školní inspekcí, při organizační změně, kdy dojde k zániku místa (např. slučování škol), při pozbytí některého z předpokladů výkonu funkce ředitele, při nesplnění povinnosti absolvování studia školského managementu nebo po dosažení věku 65 let.

* Znáte už podrobnější harmonogram konkurzů?

Termín pro podání přihlášek uchazečů do jednotlivých konkurzních řízení uplynul 29. února. Nyní bude podle počtu přihlášených do jednotlivých konkurzních řízení stanoven přesný harmonogram konání konkurzů. Už teď je jisté, že každý pracovní den od konce března do konce června budou zasedat nejméně tři konkurzní komise.

* Očekáváte spíše „zemětřesení“ na většině ředitelských postů, nebo spíše částečnou obměnu ředitelů?

Není důvod obměňovat zkušené a kvalitní ředitele. Částečnou obměnu ředitelů však lze očekávat, jistě dostanou šanci i kandidáti s novými nápady.

* Jak hodnotíte současnou úroveň základního a středního školství na jižní Moravě?

České školství obecně se podle mezinárodních průzkumů spíš propadá. I když i na jižní Moravě se jistě najdou školy se slabšími výsledky, úroveň škol je poměrně vysoká. Výhodou je návaznost na vysoké školy. Nesystémovost při zavedení bakalářských oborů na vysokých školách nás ale nutí ke změnám v dříve velmi dobře nastaveném systému ve školách.

* Podle loňského sčítání lidu za posledních 10 let stoupl počet vysokoškolsky vzdělaných lidí v Jihomoravském kraji téměř o 50 procent. Jak si tento pozitivní trend vysvětlujete?

Tento trend lze vysvětlit zejména výrazně se zvyšujícím počtem míst na vysokých školách v uplynulých dvou desetiletích. V posledních letech maturuje více než 70 % dětí z populačního ročníku a každý maturant, který chce pokračovat ve vysokoškolském studiu, tuto možnost má (samozřejmě ne všichni jsou přijati na obory, které preferovali). A protože Brno je po Praze největším centrem vysokého školství, většina absolventů po ukončení studia také v Jihomoravském kraji zůstává.

Listy jižní Moravy | 12.3.2012 Strana: 7 | autor: (tof)