Pavel SvobodaNevěřil jsem vlastním uším, když jsem v neděli 11.3.2012 večer v Událostech ČT1 slyšel komentář premiéra Nečase k výsledkům slovenských voleb: závidí Ficovi možnost jednobarevné vlády a pro politickou stranu je podle něj nejhorší, když musí splnit svůj volební program. Měli bychom si zapamatovat, co tím řekl i neřekl.

První výrok premiéra Nečase, že závidí Ficovi možnost sestavení jednobarevné vlády, lze brát jako ironickou gratulaci vítězi voleb, budoucímu kolegovi, který pochází z opačné strany politického spektra. Druhá věta snad také byla myšlena s nadsázkou, ale její pouhé vyslovení ukazuje, jak vážně ODS myslí své předvolební sliby. Ani jeden z výroků ale není podle mě to hlavní.

V Událostech ČT1 šlo jistě o zkratkovitou reakci, ale tím podstatnější je to, co se do ní nevešlo: srovnání se situací v Česku českému premiérovi zjevně nepřipadá hodné zmínky. Čekal bych poučení z rozhádanosti pravice uprostřed volebního období. Čekal bych také lekci o tom, že nelze od lidí žádat utahování opasků a zároveň tunelovat stát. Přitom příměr z říše zvířat se nabízí: pokud ke zrudnutí Slovenska byla potřebná Gorila, u nás se o tom starají Veverky v přímém přenosu.

Znepokojivá je ale otázka, jaký výsledek by volby přinesly v Česku. Za současného stavu volebních preferencí by ČSSD nadpoloviční počet mandátů nezískala. Vypadá to, že současná pravice, jejíž mnozí představitelé se považují za zásadní antikomunisty, svojí rozhádaností, sociální arogancí a korupčnictvím usilovně paradoxně připravují návrat komunistů k podílu na moci. Předem gratuluji!