Často se ale zapomíná, že živnostník od nikoho nedostane psací stůl za zády s radiátorem, měkkou židli na kolečkách, 100W lampičku, počítač, do ruky tužku, stravenky, diety, pracovní oděvy, hygienické potřeby, ochranné nápoje a dovolenou. A především, za svá rozhodnutí nese zodpovědnost jen a jen sám a ručí za ně celým majetkem své rodiny. Pro hospodářsko-tržní prostředí  je dobré, když existuje nabídka alternativních forem obživy. Každá má svá pro i proti. Pokud vláda nivelizuje zdanění obou forem, ztratí živnostník spolu s výhodami svou motivaci a příště místo aby se postaral o sebe sám, zajde na úřad práce. Pak se stát místo zvýšených daňových příjmů, na které se třese, může dočkat zvýšených výdajů na podpory v nezaměstnanosti. Je pravdou, že finanční úřad z OSVČ velkou daň z příjmu nevyždímá, ale když se na to podíváme z opačné strany, roční výdaj na aktivní politiku zaměstnanosti činí 6 mld. a na podpory v nezaměstnanosti 12,5 mld. a to nejsou prostředky, které by čerpali živnostníci.

Ministerstvo financí uvádí srovnávací tabulky (viz níž), ze které se zdá být zaměstnanec v nevýhodě proti živnostníkovi uplatňujícímu výdaje paušálem. K těmto tabulkám je potřeba říct několik ALE:

1) pokud uplatní OSVČ výdaje paušálem a bude mít v tomto roce nižší daň z příjmu, taky bude mít nižší vyměřovací základ z níž se bude po léta v budoucnu počítat důchod.
2)  Záporná daň z příjmu – tedy platba státu občanovi – je možná jen proto, že je příklad uveden na rodině s vyživovanými dětmi – budoucími tvůrci HDP a živiteli důchodců budoucnosti.
3)  Výše uváděný propočet pomíjí, že ze zisku 500 tis. zaplatí živnostník na soc. a zdr.pojistném o 51 tis. Kč víc než ze stejné hr.mzdy odvede zaměstnanec. Konečný výsledek je ve výše uvedeném případě u živnostníka odvod 84 tis., zatímco u zaměstnance jen 79 tis. Kč.

1)  Paušál 80% má motivovat zemědělce, lesní a vodní hospodáře v jejich pro společnost přínosném podnikání.
Ponecháním větší části zisku zemědělci mu stát umožní překlenout možné propady následujících období  v důsledku nepředvídatelnosti přírodních vlivů.
2)  Živnostník s tržbou 2 mil. je plátcem DPH a kromě daně z příjmů a odvodů na soc.a zdr.poj. odvede z přidané hodnoty svého podnikání (z 1 mil.) 140.000,-Kč, čímž pozbývá smyslu diskuse o tom, že je OSVČ ve výhodě oproti zdanění zaměstnance.

Klára Liptáková