Jedenáct let je veterinářem, rok a půl předsedou KDU-ČSL. Jeho nástup znamenal hodně razantní změnu, lidovci mají zase šanci vstoupit do Poslanecké sněmovny. Pavel Bělobrádek.
30.5.2012 Mladá fronta DNES Strana 11 Publicistika – Barbora Tachecí 


PŘÍMO K VĚCI s Barborou Tachecí

Šance dostat se do Sněmovny vám rostou – je to důsledek toho, co předvádějí ostatní, nebo jde o vaši vlastní zásluhu? 
Jednak se vracejí naši voliči, kterým na nás dříve něco vadilo, třeba kauza Cyrila Svobody a podobně, a svou roli určitě hraje jisté rozčarování z politické scény – vidí stabilní politickou stranu s dlouhou historií, která dokázala udělat sebereflexi a vyměnila své čelné představitele.

* Ono je nakonec jedno, proč vás budou volit, důležité je, aby volili, ne?

Ne. Je důležité i to, proč nás volí, protože to musí být dlouhodobý proces. Můžeme udělat nějaké populistické nebo populární prohlášení nebo čin, který nám krátkodobě zvýší popularitu, ale nám jde o víc.

Ale populistické krátkodeché výkřiky používáte též, že?

Já si na žádný nevzpomínám.

Co třeba váš poslední výkřik o snížení počtu poslanců na polovinu?

Já myslím, že to je řešení.

Čeho řešení? Nestačili by nám třeba tři poslanci?

Tři určitě ne. Ale měli jsme 72 okresů a ty jsou takové velikosti, že tam můžete svého poslance znát. A to by řešilo, aby zástupce občanů byl mnohem více v kontaktu s lidmi.

* Vzpomínám, jak David Rath byl v kontaktu s lidmi možná víc než jiní – ale kontakt není zárukou ničeho, že?

Já neříkám, že to má vliv na kvalitu politika, ale na to, aby ho občané poznali.

Budeme mít polovinu poslanců, aby je lidé více poznali, ale pořád mi není jasné, jak to pomůže této zemi.

Pomůže jí to tak, že se lidé budou rozhodovat nejen podle stranických triček a nedočkáme se takových „ratingů“ a podobných věcí (zřejmě naráží na to, že poslanec Šlégr při projevu ve Sněmovně přečetl slovo rating tak, jak se píše – pozn. red.). „Erudice“ některých lidí by je vyloučila z politického života.

To je hodně naivní představa, že kdybychom měli polovinu poslanců, odpadli by ti špatní a zůstali ti dobří.

Částečně by se to stalo.

Vy dobře víte, že snížit počet poslanců na polovinu je naprosto nereálné, ale cítíte, že to lidé rádi poslouchají, přináší to body.

Myslím, že to, co je reálné a co není, je věcí diskuse. Někdo s tím musí začít a je to dlouhodobý vývoj. Určitě se o tom dá diskutovat.

Ale diskutovat se přece dá o všem. Přijde-li však strana, která je mimo Poslaneckou sněmovnu, s takovým návrhem, je to pro mne klasický populistický předvolební nereálný výkřik.

Víte, to je potom otázka, co je to populismus.

Populismus znamená, že se snažíte zalíbit lidem nějakou tezí, o které víte, že je nereálná.

Nereálné je něco, co odporuje fyzikálním zákonům, ale v ústavním pořádku je to vždycky otázka hlasování.

Jen mě zaráží, že je mnoho oblastí, kde můžete navrhovat racionalizaci chodu věcí, ale vy to neděláte. Příklad: máte velmi malý senátorský klub v počtu šesti členů a tento klubíček má svého místopředsedu Senátu. Vám připadá racionální, aby měl Senát šest místopředsedů?

Máte pravdu, určitě je to zajímavý podnět, abychom třeba zkusili navrhnout tuto změnu.

* Neříkejte, že potřebujete mne, aby vám došlo, jak absurdní je při šesti senátorech mít svého místopředsedu Senátu.

Nikdo není génius ani ředitel zeměkoule, ani já. Rád si nechám poradit od inteligentních lidí, kteří mají rozhled.

Děláte si ze mě prču, ale mně to nevadí.

Kdybych si z vás dělal prču, tak by to znamenalo, že se k vám chovám nedůstojně. A to se nedomnívám. Já si to opravdu myslím.

Na sklonku loňského roku jste řekl, cituji: Voliči nám musí věřit, že lhát, krást a podvádět nebudeme. Je možné vám to věřit s Jiřím Čunkem ve vedení strany?

Tak, Jiří Čunek není v předsednictvu strany, je v širším vedení…

* Takže trošku lhát může?

Je třeba se podívat, proč byl zostouzen. Byl zostouzen na základě toho, že soudní znalec sedminásobně nadhodnotil odhad ceny bytu, tedy spáchal trestný čin, což řekla i policie. Že se Jiří Čunek do toho zamotal, to je pravda. Někteří lidé mu vyčítají, že lhal, ale to je otázka na něj. Řekněte mi, v čem lhal.

* Například když o své bývalé sekretářce prohlásil, že je prostitutka.

To nevím, že řekl.

* Předseda senátu Krajského soudu v Ostravě na adresu Jiřího Čunka doslova uvedl: „Jiří Čunek se ji snažil vylíčit tak, aby působila nevěrohodně. Byl to zásah do jejích osobnostních práv. Do budoucna se proto pan Čunek musí zdržet výroku, že je lhářka. Další jeho výroky jsou za hranicí slušnosti. Na půdě parlamentu ji v minulosti označil za prostitutku, což už lze označit za hulvátství.“ To je prima člen širšího vedení KDU-ČSL, ne?

Tak… Jiří Čunek je svůj, já s tím osobně docela mám problém, že toto prohlásil, ale zatím tam je a uvidíme, jak dopadnou volby. Pak se rozhodne.

Tak vy tady máte člověka soudem uznaného za lháře a hulváta a vy ho kandidujete ve volbách na hejtmana i senátora a máte ho v širším vedení strany. K tomu říkáte, že vám lidé musí věřit. Jsem z toho jelen.

To je pravda, každopádně se musím přiznat, že tohle neznám, a jestli má nějaký osobní problém s některými lidmi, já bych to nenazval, že lhal. Prostě někoho možná urazil, to ano.

Když někoho lživě nařknete, to není lež?

Je to urážka.

Aha. A to se smí v širším vedení vaší strany?

Tak, někoho urazit, to se stane každému z nás.

Počkejte, mluvím teď o vašem člověku ve vedení strany. Pořád si myslíte, že je to dobrý kandidát na hejtmana a senátora?

Tak, dovedu si představit jiného, ale takhle rozhodly primární volby, o tom předseda skutečně nerozhoduje.

To vím, ale jako předseda jste šťastný z toho, že takového člověka kandidujete?

Nejsem šťastný z jeho výroků.

Tak dotaz nezněl. Nevadí vám, že vaše čestná, pravdivá politická strana kandiduje někoho, kdo se takto chová? Co se vám při tom děje v hlavě?

Urážku beru za osobní selhání, ne jako lež nebo krádež.

* Ovšem pan Čunek má za sebou soudní proces, ze kterého vyšel s povinností mimo jiné finanční náhrady za nemajetkovou újmu žalující straně, a předsedou senátu byl v podstatě nazván hulvátem.

Otázka je, je-li to rozhodnutí pravomocné. Možná se pan Čunek odvolá a musíme si počkat.

Zvláštní. Být šéfem strany s tak vysokými morálními ambicemi, nedopustím kandidaturu člověka, který podle rozsudku v jakémkoliv stupni soudního řízení poškodil něčí pověst. Chcete-li, aby vám lidé věřili, platí pro politiky „presumpce viny“.

Ale já k tomu nemám mechanismy, nejsme centralistická strana. Musel bych se seznámit s těmi výsledky a asi bych vyvolal jednání o tom, zda je vhodné, aby na těch kandidátkách byl. Až bude pravomocné rozhodnutí soudu.

Co vám vlastně Jiří Čunek kromě rázných činů a voličských hlasů přináší?

Víte, ono to jinak vypadá u pražských intelektuálů a novinářů a jinak ve Vsetíně. Lidi ho znají a byl jednoznačně vítězem komunálních voleb. A rázné činy – v tom zase cítím určitý osten vůči tomu, co se dělalo s Romy na Vsetíně. Ale můžu vám říct, že náš náchodský sociálnědemokratický starosta, když někdo dvakrát nezaplatí, tak ho vystěhuje na ulici a nezajímá ho, co se s těmi lidmi děje. Jiří Čunek pro ně postavil byty první kategorie. A mezi tím je zásadní rozdíl. Jiří Čunek je bezprostřední, praktický, má racionální uvažování a selský rozum.

Ještě k šanci, že se dostanete do parlamentu: už jste řekl, že s ČSSD byste do koalice šel, ale s KSČM v žádném případě – ani kdyby vás ČSSD lákala do vlády s jejich tichou podporou?

To je pro mne vláda s komunisty, i když tichá. To odmítám.

V čem byste se neshodli se sociálními demokraty, v čem se lišíte?

Třeba v zahraniční politice: my jsme byli pro radar, oni ne. Orientace na Spojené státy, Izrael a podobně, oni spíš na Rusko. Významné rozpory máme v otázkách bioetických a tak dále. Rozpor mezi sociálními a křesťanskými demokraty je zásadní v celé Evropě: my spíše věříme rodině, nekolektivistické solidaritě, stát by měl být tam, kde si s tím neporadí rodina, obec, neziskový sektor. Nelišíme se v těch základních evropských hodnotách: svoboda, spravedlnost, solidarita.

Nemohou být církevní restituce tou věcí, která vás rozdělí?

Mohou a těch věcí je daleko víc. Před volbami do Sněmovny chceme jasně deklarovat meze, které jsou pro nás nepřekročitelné. Někdy jsme nebyli čitelní ani pro koaliční partnery. Takhle bude jasné, že bude pár věcí, na kterých když se nedohodneme, nemáme ve vládě co dělat.

***

Pavel Bělobrádek Narodil se na Vánoce roku 1976 ve východočeském Náchodě. Vystudoval brněnskou veterinární fakultu, získal tituly MVDr. a Ph. D. Pracoval jako veterinární inspektor na krajské veterinární správě, později jako krajský tajemník lidovců. Do KDU-ČSL vstoupil v roce 2004, od roku 2008 šéfoval místní organizaci v Náchodě, o rok později okresní. Předsedou strany byl zvolen před dvěma lety na sjezdu ve Žďáru nad Sázavou, kde strana obměnila vedení poté, co poprvé v historii vypadla ze Sněmovny. Je ženatý, letos se mu narodil syn Josef.

Jejíma očima
„Možná budu mít s Clintonem fotku,“ pravil na dotaz, zda se mu podařilo s bývalým americkým prezidentem na půlnoční večeři na Pražském hradě pohovořit. Když se řekne Clinton, prý ho jako první napadne, že nešlukoval. Marihuanu. Při kouření. A když se vzorný katolík zdraví s tím, kdo jako ženáč dováděl se stážistkou Lewinskou v Oválné pracovně Bílého domu, vzpomene si na tuto slavnou story? Jeho bouřlivý smích potvrdil, že bezpochyby. „Vzpomněl jsem si na znečištěné kalhoty, a to mě poměrně pobavilo, to se přiznám,“ pravil až překvapivě tolerantně. A přidal ten zaručený návod pro hříšníky: „Pokud toho skutečně litujete a snažíte se to napravit, pak je vám odpuštěno.“ Nemyslím, že to funguje za každých okolností, ale Pavel Bělobrádek umí znít velmi přesvědčivě.