Daniel RychnovskýNa jaře loňského roku eskalovalo v Nemocnici Milosrdných bratří napětí, když nový ředitel nemocnice nechal odejít tým zkušených anesteziologů a zvolil tak nejistotu pro pacienty i lékaře. Na jakékoliv dotazy a pochybnosti byla veřejnost stále znovu a znovu ujišťována, že  nemocnici a jejímu hladkému chodu nestojí nic v cestě. Stačilo se vypořádat s několika nespokojenými anesteziology, kteří prý destabilizovali situaci. Petice, která v té době na záchranu nemocnice vznikla a kterou během krátké doby podepsalo více než 3 000 lidí, byla odsouzena jako „poplašná zpráva“, snaha o destabilizaci situace apod.

 Odchod anesteziologů byl pro nemocnici první velkou ránou. Bohužel, ne jedinou a poslední. Brzy přišel odchod primáře chirurgie, tedy klíčového člověka v nemocnici, která má vybudovány nové operační sály v hodnotě půl miliardy korun. Ani odchod primáře chirurgie a dalšího nemocničního personálu, neznamenal, dle vyjádření ředitele, nic závažného – lidé přece přicházejí a odcházejí… Chirurgie je ovšem v nemocnici ve zvláštním postavení – zdá se, a nejnovější kroky vedení nemocnice a velké koalice ODS a ČSSD ve městě Brně tomu nasvědčují, že se hraje hra, kterou bychom mohli nazvat jak nenápadně a tiše zlikvidovat nemocnici“. Všechno tomu nasvědčuje. Nejnověji likvidační kroky na chirurgii jsou nepřehlédnutelné:  od 1. 6. zrušení chirurgické pohotovosti, dále rušení jednoho ze dvou oddělení na chirurgii, výrok ředitele na adresu nespokojených lékařů, že, v případě nespokojenosti, mohou jít prodávat na Zelný trh. Nedávno se začalo hovořit také o likvidaci LDN na Červeném kopci, která spadá pod nemocnici. Není to příliš mnoho kroků, které vedou k jedinému cíli – likvidaci fungující nemocnice?

 

A jaký je dosavadní výsledek těchto kroků? Lidé v nemocnici se bojí, a to dokonce natolik, že se bojí vyjádřit i svůj strach. Odcházejí další lidé, nyní čerstvě primářka a další lékařka z rentgenu, čímž se stav lékařů na rentgenu dostává na polovinu. A zřizovatel, tedy město Brno mlčí. Proč? Je mu to jedno, nebo všechno, co se v nemocnici děje, je s jeho vědomím, nebo dokonce z jeho pokynu? Personál pociťuje obavy a nejistotu. A, jak známo, v atmosféře strachu se lidmi manipuluje nejlépe. V konečném důsledku ale všechno, co se v nemocnici děje, dopadne dříve nebo později na její pacienty…