Komentář Jana Kasala ke kauze dívek odsouzených v Rusku za punkové hudební vystoupení – publikováno na idnes.cz.

Osobně jsem přesvědčen , že ano – a to v míře větší, než malé.
Nejenže v bibli o tom svědčí celá řada výroků a příběhů, ale i každodenní zkušenost nám dává poměrně jasný návod ,že bychom snad ani sami sebe nemuseli brát tak strašně vážně.

Ale k věci – včera jsem měl příležitost alespoň částečně sledovat odůvodnění rozsudku nad třemi ruskými punkovými zpěvačkami s mnohoznačným názvem Pussy Riot. Fakt jsem neměl sílu paní soudkyni poslouchat moc dlouho, ale tolik malosti a formalismu snad nemohou akceptovat ani pravoslavní věřící. Ne, opravdu si nemyslím, že je normální vtrhnout do kostela a uspořádat tam ad hoc koncert u oltáře. Asi bychom se i my divně dívali na nějaké podobné vystoupení ve svatém Vítu, v obřadní síni krematoria nebo třeba v Národním muzeu nebo Betlémské kapli. Svým způsobem to asi výtržnost byla – ale urážka božího majestátu ? To asi těžko. Jsem si naprosto jistý, na čí straně by včera v soudní síni stál Ježíš a Panna Maria. Na straně soudkyně určitě ne.
Nejspíš by s úsměvem a porozuměním doporučili, ať si mladé umělkyně příště dají pozor na to, kde chtějí své protesty přednášet. A trest – ať už si kdokoliv z vás o křesťanství myslí cokoliv, jedním si může být jistý – Nejvyšší soudce by určitě neposlal za takovouto lapálii mámy od dětí na dva roky do pracovního tábora. Možná by je oblékl do oranžových vest a poslal by je na pár hodin zametat třeba Rudé náměstí. A takovém trestu bych rozuměl i já.

kasal.blog.idnes.cz/c/283703/Ma-Buh-smysl-pro-humor-a-nadsazku.html