Daniel RychnovskýZaslechl jsem, že  k nám přestávají jezdit turisté  , protože   vidí jen otrávené obličeje.

Prošel jsem se proto ulicemi a pozoroval lidi- je na tom bohužel něco pravdy.Lidé jsou uzavřeni do sebe , moc se neusmějí a málo komunikují mezi sebou.

 

Panuje blbá nálada a domnívám se , že pocit jakési bezvýchodnosti. Přitom nejsme v žádném  nebezpečí – vezměme třeba Sýrii- kde s válčí, nemáme hladomor , jen se jaksi ploužíme.

Chybí nám  elán a naděje. Lidé ztrácí zájem o veřejné dění, protože jsme denně konfrontováni korupčními kausami a zprávami jak na to kdo doplatil, když věc oznámil   k prošetření.Nedůvěra ve vymahatelnost práva na nás leží jako mrak a ploužíme se pod ním.Ti kteří postrádají víru ve spravedlnost nejvyšší, trpí dvojnásob, protože nemají naději, že se dočkají zlepšení.

Cesta ven  bude trvat dlouhé roky a bude to  postupné uzdravování. Jako beznadějný optimista v to věřím. Jsme pracovití a solidární , dokážeme  spoustu věcí a máme i veliký duchovní potenciál. Máme na to .