Když byl 19. října 1879 učitelem v Kohoutovicích ustanoven František Bašný, popsal svůj příchod do Kohoutovic ve Školní kronice takto:

„Učitelem v Kohoutovicích ustanoven jsem byl, aniž bych byl dříve do obce přišel se podívat a seznat zdejší poměry školské. Maje tedy dekret v ruce, s žádostivým zrakem spěchal jsem na první místo svého působení. -Ale ach! Jak jsem byl sklamán, naleznuv školní stavení ve stavu prabídném, byt pak vykázán mi na protějším konci vesnice, byt to o jedné maličké, nízké světničce a ještě menší kuchyňce. Na chatrném krovu školního stavení, zbudována ještě zvonice a tak alespoň třikrát denně třásla a chvěla se škola ve všech svých útrobách až do základů.“

1965-stara_a_nova_skolaPřestože Všeobecný školní řád Marie Terezie zavedl povinnou školní docházku dětí od 6 do 12 let již v roce 1774, čekala Kohoutovice ještě velmi dlouhá cesta k naplnění tohoto výnosu. Tedy jakési vyučování se v Kohoutovicích odehrávalo již za Marie Terezie, ovšem o řádné školní docházce nemohla být řeč. Učil ten, kdo něco uměl. Na vyučování často docházeli i sedláci, kterým znalost písma chyběla při podepisování smluv. Vyučovalo se po domech a téměř výhradně za dlouhých zimních večerů, když nebylo možno pracovat na polích ani v lese. Úřady o tomto soukromém a nevyhovujícím vyučování věděly, avšak pro tehdejší poměry nebylo možno situaci napravit.

Podle soupisu hospodářského zvířectva z roku 1840 bylo v obci 5 koní, 1 býk, 46 krav, 4 ks mladého hovězího dobytka, 8 koz a 50 ks vepřového dobytka. Plemena byla vlastní nebo z Uher a Haliče (vepřové). Obyvatel tu tehdy žilo 231.

1971-kaple_sv_jana_nepomuckehoV roce 1824 koupil Kohoutovice František Xaver z Dietrichsteina, v jehož majetku byly až do roku 1848, kdy došlo ke zrušení poddanství. Se založením samostatné obce to však nebylo snadné. V té době byla snaha malé obce slučovat, a tak nařízením obecního zákona z roku 1849 byly Kohoutovice připojeny k Žebětínu. V Kohoutovicích byla ustanovena místní samospráva – tzv. představenstvo obce, v jejímž čele stál představený, který byl též nazýván radní, protože Kohoutovice zastupoval v žebětínské obecní radě.

V roce 1800 měly Kohoutovice 156 obyvatel, z toho 51 dětí. Všichni byli katolíky a všichni mluvili česky (tzv. kohoutovským nářečím). Kromě 16 původních selských usedlostí zde tehdy stálo i 18 domků a obecní pastouška. Sedláci obdělávali svá kamenitá pole, domkaři se většinou živili tvrdou prací jako nádeníci v královském městě či u místních zemědělců. Ženy téměř denně prodávaly mléko a mléčné výrobky v Brně.

„Ševče, máš už zaplacený daně?“ Ptá se královský výběrčí daní ve známé české pohádce. Kdyby vybíral v 18. století v Kohoutovicích, měl by u některých těžké pořízení…

Až do roku 1771 patřily všechny selské usedlosti i veškerá půda vrchnosti a ta mohla poddané kdykoliv ze svého majetku vyhnat. Vlivem tohoto nejistého života poddaní o usedlosti málo dbali a ve správcovství gruntů docházelo často ke změnám, protože poddaní nemohli dostát ukládaným robotám a platům. V Kohoutovicích bylo po třicetileté válce 16 domů obydlených (2 dvouláníci, 11 láníků a 3 chalupníci), celkem asi 100 obyvatel. Po sto letech však nezůstal žádný v původních rukách. Na četných panstvích došlo koncem 17. století k novému rozdělení pozemků, „aby mezi poddanými byla rovnost učiněna“.

Kohoutovice patřívaly kdysi klášteru u sv. Anny na Starém Brně, Jundrov pak ke klášteru herburek, který stával při kostele Panny Marie (dodnes nazýván jezuitským). Jak uvádí dochovaný zápis, „…sešli se dne 19. května 1588 pan Tomáš z Torralby, správce u Matky Boží v městě Brně, s panem Pavlem Blaženavským, správčím u svaté Anny nedaleko Brna, aby vobnovovali hranice mezi gruntech kochutovských a mezi gruntech jundorfských…“ Společným nákladem 48 grošů bílých dali udělat u brněnského kameníka Hanse Ziroly čtyři hraniční kameny. Na jedné straně měly vytesanou zkratku SA (Sancta Anna), na druhé SM (Sancta Maria).

Před 800 lety nebyly Kohoutovice ani založeny, ani se sem nenastěhoval první obyvatel. To je tak asi jediné, co můžeme s jistotou tvrdit. Letopočtem MCCX (1210) je pouze datovaná první písemná zmínka o naší obci, ale v Kohoutovicích se dozajista bydlelo již dávno předtím. Existují dokonce archeologické důkazy, že Kohoutovice byly osídleny již před 20 tisíci lety.

hroty_ostepuVysoká poloha, větrné podmínky, neúrodná půda a nedostatek vody bránily po celá tisíciletí trvalejšímu osídlení území Kohoutovic. Přesto se tu usídlili pravěcí lovci zvěře ze starší doby kamenné, tzv. paleolitu. Ti potřebovali především široký rozhled po okolí, po stádech lovné zvěře. Za svůj domov si zvolili nejužší místo táhlého návrší Kohoutovic v prostoru dnešních ulic Axmanova a Jírovcova. Ráz krajiny byl tehdy zřejmě stepní, a proto tito lovci měli velmi dobrý rozhled po stádech zvěře přímo ze svého sídliště do údolí Bosonoh a Popůvek a z blízkého Kamenného vrchu i do rozsáhlé brněnské kotliny. Vidět bylo i do severního okolí Brna a z nejvyššího bodu návrší též k dnešnímu Bystrci a Žebětínu.

1 2 3 4 5 65 66 67 68 69 70 71 72 73