Výpis všech článků se štítkem historie Kohoutovic.

1970-ze_straneV roce 1970 měly Kohoutovice 1059 obyvatel ve 254 rodinných domech a usedlostech a jedné družstevní bytové budově. 50% domácností mělo tehdy koupelnu, 64% bylo vybaveno ledničkou a 83% televizorem. Automobil vlastnilo 60 občanů, přičemž zde bylo 66 garáží.

2008-klapaniVelikonoce jsou nejdůležitějším křesťanským svátkem roku, kdy oslavujeme vzkříšení Ježíše Krista. Slaví se podle křesťanské tradice první neděli po prvním jarním úplňku a předchází jim přípravná doba postní. Vrcholí ve Svatém týdnu, který začíná Květnou nedělí. Právě ve Svatém týdnu si připomínáme rychlý sled událostí, které se před dvěma tisíci lety skutečně odehrály. Proto na Zelený čtvrtek, kdy byl Ježíš po poslední večeři zajat v Getsemanské zahradě, Velký pátek, kdy byl odsouzen a ukřižován, a na Bílou sobotu až do jeho vzkříšení nezvoní na celém světě v kostelech zvony (říká se, že „odletěly do Říma“).

35 let od příjezdu prvního trolejbusu

1978-zebetinska_bus52První autobus na své pravidelné lince přijel do Kohoutovic 23. března 1932. Autobus jezdil na trase Pisárky – Kohoutovice a byl označen písmenem E. Značení se však měnilo (G, 47) a od roku 1953 nese autobus označení 52. Jeho trasa byla roku 1967 prodloužena na Mendlovo náměstí. Do roku 1975 byla linka ukončena v dnes již neexistující zastávce Myslivečkova a vozy se otáčely pomocí vratného trojúhelníku – couváním do ulice Myslivečkovy. Stístěné poměry okolní zástavby nedovolovaly vybudovat klasickou smyčku. Po dostavbě sídliště byla pro autobusy zprovozněna nová smyčka u hájenky. Do Žebětína jezdí autobus přes Kohoutovice od roku 1973. Tato nová linka 65 dokonce na čas původní linku 52 nahradila. Po roce 1983 jezdila 52 na trase Mendlovo náměstí – Kohoutovice – Bystrc a od roku 1987 jezdila po tři roky na trase Zvonařka – Mendlovo náměstí – Kohoutovice – Žebětín. Od roku 2004 se kromě ranních posilových spojů 52 u hájenky otáčí i noční linka .

kasutin25. dubna 1945 byly německé oddíly v Kohoutovicích bombardovány Sověty. Dva stíhací letouny typu Lavočkin La-7 zaútočily na německou kolonu, kam každý z letounů shodil po dvou bombách. První dvě dopadly na silnici, třetí zasáhla místní holičství, ale nevybuchla. Poslední bomba zcela zničila dům hajného Kovaříka, který se i s celou rodinou zachránil v bunkru na zahradě. Při útoku byl jeden z letounů zasažen palbou z flaku (protiletadlové dělo) a zřítil se. Obyvatelé zahlédli padat letadlo střemhlav k zemi do lesa pod hájenku.

Druhá světová válka byla v historii naší obce jediná, která se dotkla území Kohoutovic. Kromě škod na majetku bylo za odbojovou činnost vězněno 22 občanů, 7 občanů zemřelo a několik občanů bylo nuceně nasazených do Německa.

80 let Masarykova okruhu

1937-potocka_zavodKdyž se Žebětínskou ulicí řítili Louis Chiron, Emilio Farina či Princ Bira na vozech Bugatti, Maserati a Alfa romeo, sledovali nejen Kohoutovští závod se zatajeným dechem. Trasu nápadně podobnou slavnému německému Nürburgringu připomínala 29,1 km dlouhá trať vedoucí z Bosonoh přes Nový Lískovec, Kohoutovice, Žebětín, Ostrovačice a Popůvky. Po rychlých stavebních úpravách se první automobilový závod jel na Masarykově okruhu v neděli 28. 9. 1930 a vítězem se stal, před více než 100 000 diváky, Němec Heinrich Joachim von Morgen na voze Bugatti. Průjezd Kohoutovicemi, stejně jako zatáčka v Pisárkách, serpentiny za Kohoutovicemi a za Žebětínem se staly trvalými pojmy v ústním podání statisíců diváků i v písemných reportážích ve všech velkých automobilových časopisech ve světě. Tento přírodní okruh se stal dějištěm závodu, na který se každoročně těšívali nejen diváci z celé republiky a okolních států, ale i jezdci z celé Evropy.

1926-divadlo_u_gebauruNárodní nadšení po roce 1918 související s koncem 1. světové války a založením samostatného Československého státu vedlo zdejší občany k zakládání různých spolků a organizací. I brněnská historička Milena Flodrová ve své knize Brno v proměnách času uznale píše o nezvykle bohatém společenském životě v Kohoutovicích. V té době bylo zde kromě Junáka, Sokola, Katolické omladiny, hasičů a několika politických stran založeno též pět divadelních souborů.

1926-kohoutoviceV roce 1900 měly Kohoutovice 588 obyvatel žijících v 81 staveních. Do obce vedla z Brna nová štětová silnice, která pokračovala až do Žebětína. Starostou obce byl František Sláma. František Beránek, obecní sluha, zajišťoval zvonění, bubnování, pracoval jako ponocný, hajný a hutař (polní hlídač). Školu navštěvovalo 89 žáků, které vyučoval jediný učitel František Bašný, který opakovaně na školní radě poukazoval, že děti často v doprovodu rodičů chodí k muzikám a že děti kouří. Dva otcové byli dokonce potrestáni dvoudenním vězením pro špatnou školní docházku svých dětí, které místo do školy posílali na pole.

Jednu z nejstarších dochovaných zmínek o taneční zábavě obsahuje obecní protokol č. 27 z roku 1886: „Představenstvo obce Kohoutovské udělylo povolení na ústní žádost chase Kohoutovské tanečný zábavu v Hostinci Ludmily Parové na den 16. května 1886 od 4 hodin odpoledne až do dvouch hodin do rána…“. Z obecních protokolů lze usoudit, že plesy, hody, dožínky nebo zábavy se v obci konaly i vícekrát v měsíci.

Nadučitel František Bašný se narodil v Lešanech u Prostějova v roce 1859. Jako absolvent učitelského ústavu v Brně nastoupil 19. října 1879 na své první a zároveň poslední místo v Kohoutovicích, kde prožil 31 let.

1 2 3